Několik slov o mně

Miloš Němec

Jsem manžel a pyšný tatínek. S manželkou jsme se potkali v Třeboni. Byla z jižních Čech a studovala v Ostravě. Já byl z východních Čech a studoval v Praze. Vztah na dálku jako z učebnice. Nakonec to vyšlo a po sedmileté známosti jsme se vzali. Na jaře 2009 se nám narodila dcera Klárka, v létě 2011 druhá dcera Terezka. Od ostatních tatínků se asi moc neliším, mám samozřejmě ty nejkrásnější holčičky na světě. Žijeme v rodinném domku v malé obci blízko Pardubic.

Jsem inženýr. Vystudoval jsem Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Promoval jsem v roce 2006 na katedře Technické kybernetiky, se specializací na Kybernetiku a umělou inteligenci. Ve své diplomové práci jsem se zabýval rojovou inteligencí inspirovanou chováním biologických systémů a její aplikací na diskrétní optimalizační algoritmy. Nabyté znalosti z teorie řízení a umělé inteligence v praxi nevyužívám a rychle zapomínám.

Sedm let jsem se živil vývojem softwaru a poté přešel na pozici systémového inženýra. Ve firmě T – CZ, a.s. se zabýváme se vývojem a výrobou technologií pro aktivní a pasivní sledování vzdušného prostoru.

Hodně čtu a píšu. Ocitnu-li se v cizím městě na náměstí, jdu se nejdříve podívat do knihkupectví. A to i tehdy, když jsou všechny knihy psány neznámým písmem připomínajícím rozsypaný čaj. Nemám vyhraněný styl, s chutí si přečtu skoro všechno. Nedělám rozdíly mezi brakem a uměním, v každé knize jsou dobré i špatné stránky. Lehnout si s knížkou je ta největší pohoda, knížky jsou mými věrnými společníky i při cestování.

Mám rád sport a pohyb venku. Vyrazit v dobrých botách na pár dní do přírody je veliké potěšení. Člověk je s přírodou pevně spjat. Z přírody jsme vzešli, žili jsme v ní tisíce let. Navzdory všem technickým vymoženostem současnosti kontakt s přírodou nutně potřebujeme. Bez ohledu na počasí, místo a roční období, na rozkvetlé louce, pod prudkým letním sluncem, mezi barevným padajícím listím, nebo v hlubokém sněhu, s batohem na zádech se cítím prostě skvěle.